sobota 18. června 2011

Hrátky s prográmky - TeamViewer 6


Tentokrát nebudou "hrátky s operáky", ale vyšla nová verze šikovného prográmku pro vzdálený přístup na počítač, fungující napříč platformami, tedy TeamViewer 6, tak hurá na něj.


TeamViewer umožňuje připojení k jakémukoli počítači nebo serveru na světě v několika sekundách. Umožňuje vzdálené ovládání počítače vašeho partnera způsobem, který není odlišný od fyzické přítomnosti přímo u počítače.


Program funguje na Windows, Linuxu, Mac OS X, Androidu i iOSu a je tedy skutečně univerzální. Umožňuje vzdálené ovládání jakéhokoli počítače kdekoli na Internetu. 
Není požadována žádná složitá instalace, stačí pouze na obou stranách spustit aplikaci a připojit se – dokonce i za bránami firewall. 

TeamViewer je i přes svoji zdánlivou jednoduchost velmi bezpečné řešení. Všechny verze obsahují plně zabezpečené datové kanály s výměnou klíčů s šifrováním relace AES (256 bit), které poskytuje stejný standard zabezpečení, jako protokoly https/SSL.


Osobně momentálně používám na počítači OS Linux Ubuntu 11.04, v telefonu mi běhá Android 2.3.3 a na tabletu pro změnu iOS 4.3.3 


No tak to tedy vyzkoušíme z pohledu uživatele a přístupu pomocí smartphonu / tabletu na vzdálené PC ne ? 


Instalace je velmi jednoduchá, z Android marketu, nebo App Store se stáhne daný program a jedním klikem nainstaluje. Na stránce TeamVieweru, nám řeknou jaký používáme operační systém (fakt nekecám) a nabídnou ke stažení tu části aplikace, která poběží na počítači kam budeme přistupovat. No a po instalaci je to naprosto vše, je hotovo.

Tohle prostě musí musí zvládnout každý ne ? 


Pro přístup do zvoleného počítače pak jen spustíme danou aplikaci na PC a ona nám řekne jaké ID a heslo vyplnit do mobilního zařízení, kterým přistupujeme.


Na straně počítače ( zde Ubuntu )
Získané údaje vložíme do spuštěného klienta na mobilu, nebo tabletu a po chvilce napětí jsme připojeni.


Takto to vypadá na Androidu vs. na ploše PC
A takhle na iPadu


Pak už ovládáme tahem prstu po displeji telefonu nebo tabletu myš na vzdáleném PC, můžeme i klasicky psát a celkově spravovat připojený počítač. TeamViewer umožňuje také integrovaný přenos dat, který umožňuje kopírování souborů a složek od i k vzdáleném partnerovi. Přenos dat probíhá i za bránami firewall.


Rychlost programu je samozřejmě závislá na rychlosti připojení jak hostitelského, tak klientského zařízení. Sám jsem ho testoval s počítačem připojeným na kabelovém internetu od UPC 10 Mbit/s a tablet na wifi, 3G i EDGE. Mimo 3G sítě je potřeba vypnout na klientovi zbytečnosti typu pozadí plochy a podobně a pak je to určitě použitelné. 
Subjektivně se mi pak zdá, že klientská část běží svižněji na iPadu než na mém Desire HD i když obě zařízení mají 1GHz procesor a dostatek paměti. 
Ovládání samotné je pak samozřejmě na větší displeji tabletu pohodlnější, o tom žádná.


To nejlepší nakonec, program je pro nekomerční využití na všech platformách zdarma !!!

neděle 5. června 2011

Pokus: Ubuntu a prvouživatel PC

Se zvědavostí mě vlastní a i díky náhodě, provedl jsem malý "pokus na člověku"  

Po delší době, ozval se mi kamarád Pavel s tím že potřebuje postavit, nebo doporučit počítač pro svoji maminku, on že se stěhuje na delší dobu do Paříže a potřebuje aby s ní mohl komunikovat pomocí mailu, ICQ a Skype.

Maminka / 64 let / nikdy počítač neobsluhovala, spíš ani neviděla, naopak jsem poznal, že se ho docela bojí.

Nakonec jsme s ohledem na cenu, která byla hlavním faktorem a minimum místa u paní doma, vybrali notebook Acer TravelMate 5335  levňoučké dvoujádro, ale alespoň dvoujádro, původně si Pavel myslel na bazarový kousek s AthlonXP M, ale nakonec jsem ho zlomil.

Pak jsem spáchal malý pokus. Notebook se dodává bez OS a tak jsem, už bez jeho asistence, nainstaloval do kompu Ubuntu 11.04 a přepnul na Gnome panel. Horní systémovou lištu jsem hodil dolů, dolní smazal a dodal jsem Skype, Pidgina a Google Chrome. Založil jsem jí Gmail a do lišty a do Chrome hodil upozorňovací ikonu o došlé poště. Všechny používané aplikace jsem vytahal na plochu a notebook odevzdal šťastné majitelce. 

Poprvé jsem někoho učil jak se zachází s myší, vlastně jak se vůbec myš drží, jak se pohybuje kurzorem pomocí tahu na stole a jak a proč se kliká na tlačítka. 
Po zvládnutí myši jsme probrali aplikace a jak napsat a poslat mail, zprávu v Pidginu a jak zavolat, nebo zvednout hovor ve Skype. Oboje (Pidgin i Skype) jsem nastavil, aby se spouštěli automaticky s nabootováním systému. 
Jako bonus dostala počasí na plochu a to se jí, kromě Solitéru, líbilo nejvíc :)

Po překonání počátečního strachu, se paní celkem rychle zabydlela na Seznamu a jediné co mě udivovalo, je že vůbec nepoužívá kolečko na myši, všechny stránky, které mají postranní roler ovládá buď klepáním kurzorem na šipky nahoru a dolu, nebo šipkami na klávesnici. Pokoušel jsem se jí naučit točit kolečkem, ale marně, asi nějaký blok v hlavě. Naštěstí používala v práci psací stroj a tak psaní na klávesnici jí nedělalo po chvíli problémy, jen do ní tříská jako "hluchej do vrat" :)
Stejně je zajímavé jak těžko se člověk zbavuje zajetých stereotypů z let minulých.

Při odchodu domů, pravda po více jak osmi hodinách, jsem opouštěl spokojenou uživatelku počítače, ani jí nenapadlo, že má něco divně nebo jinak a že jí to nevyhovuje.
Vše je prý srozumitelné a jednoduché, až na trefení se kurzorem myši do ikony, pokud ho má na druhé straně obrazovky a musí si s ním někam dojet, ale to se časem podá.

Myslím, že Ubuntu obstálo v této neobvyklé zkoušce se ctí a ukázalo, že se bezesporu jedná o dospělý operační systém. Uvidíme co za týden, nebo měsíc, až opadne počáteční respekt k neznámému a začne ho blíže prozkoumávat.

Strávil jsem u paní celou sobotu a byla to celkem zajímavá zkušenost.