Hrátky s operáky, Fedora 16 a Gnome Shell

Chvíli už si pohrávám s různými distribucemi Linuxu a s různými grafickými prostředími, baví mě jak se postupně mění a vyvíjí a tak tu jsou další hrátky s operáky.

Moje nynější volba padla na poslední vydanou verzi Fedory, tedy šestnáctku. Důvodů bylo několik, ale hlavní byl ten, že mě zaujala, když jako jediné distro ze všech testovaných, poradila si na první pokus s problémovou instalací na zakletý notebook od Lenova, konkrétně IdeaPad S205 :) Dalším důvodem bylo to, že se mi líbily prezentace Fedory na proběhnuvším Linux Altu 2011 a v neposlední řadě i výborně fungující podpora v češtině na foru Fedory.

Notebook IdeaPad jsem sice nakonec poslal do světa, protože problémů na Linuxu bylo několik a třeba řešení funkčnosti wifi karty byl celkem masakr, o integrované čtečce karet nemluvě.
Moje veřejné díky patří kamarádovi z Twitteru, @freezycz mi pomocí vzdáleného přístupu, wifinu nakonec rozchodil, ale za cenu mnoha hodin práce a zlobení. Sám bych to rozhodně neudělal. Díky !

Notebook se pro Linux prostě nenarodil, ale Fedora 16 a můj zájem o ní už mi zůstala a nainstaloval jsem si jí na nový noťas i desktop. Tak co o ní říct ?

Fedora má v základu integrován tolik zatracovaný i vychvalovaný Gnome Shell, samozřejmě je možno si rovnou při stahování obrazu vybrat i jiný desktop, třeba KDE, nebo odlehčené spiny Xfce a LXDE, nebo rovnou stáhnout celé instalační DVD a tam jsou všechny uvedené spiny obsaženy pohromadě, stačí si jen zaklikat kolik jich chci nainstalovat a hurá. No a jak ta Fedora vlastně vypadá ?

Gnome Shell

KDE spin (obrázek ze stránky Fedora.cz)

Xfce spin (obrázek ze stránky Fedora.cz)

Fedora je přísně OSS distribuce a tak v čisté instalaci nenaleznete multimediální kodeky, flash, javu a podobné licencované produkty, ale je otázkou doslova pár chvil, je doinstalovat.
Osobně v tom nevidím problém, ale setkal jsem se i s negativními reakcemi. Lidé jsou prostě zhýčkaní a například "konkurenční" a dnes asi nejoblíbenější Linux Mint toto vše obsahuje v základu, otázka je, zda je to vůbec dobře, ale to už nechám na každém uživateli.
Doinstalování licencovaných doplňků a prvotní kroky s Fedorou jsou výborně popsané na stránkách české komunity, vše funguje, návody jsou výborné a za chvilku nemáte co dělat.

Zpátky ale ke Gnome Shell, ten jsem si, jak je už jasné, vybral já a začal ho každodenně používat.
Hned v ůvodu musím říct, že pro dlouhodobé uživatele Gnome Panelu je to celkem šok. Všechno je úplně jinak a na svoje návyky z jiných desktopů rovnou zapomeňte.
Na druhou stranu říkám, že pokud si dáte práci si zvyknout, je Shell chytlavý a velmi intuitivní prostředí a osobně se mi začalo líbit.

K jeho bezproblémovému chodu je však třeba funkční 3D akcelerace a tak nejede na každém počítači. Na většině dnešních počítačů problém není, osobně mi běhá na desktopovém Radeonu HD4850, na integrované HD3250 i na notebookové grafice Intel HD3000 obsažené v jádře Sandy Bridge procesoru. Potřeba akcelerace by se prý měla časem odbourat a tak padne i poslední překážka.

Během několika hodin se mi dostalo pod kůži ovládání ploch najetím myší do levého horního rohu, nebo stisknutí super tlačítka, oboje vyvolá "najetí" všech spuštěných aplikací na aktuálně používané ploše do náhledu a je možno si vybírat, nebo přepnout na jinou plochu. Příjemná je i integrace Google účtu do prostředí a následné notifikace z Empathy přímo v dolní liště, z které se dá rovnou i odpovídat, bez nutnosti spouštět další program, zajímavé a funkční.

  

Mnoho lidí nadává na nemožnost nastavení Shellu a ani neví, že možnosti nastavení jsou už dnes docela široké a nové věci přibývají každým dnem. Výborné doplňky lze najít na stránce Gnome Shell Extension a mnoho funkčních klávesových zkratek zase na Live Gnome.

Moje horní lišta vypadá po úpravě takto.

Samozřejmě že protože je Shell celkem nové prostředí, je mnoho věcí které ještě nejsou úplně vychytané, ale myslím, že verze 3.2.1 už se může měřit s ostatními desktopy a pro uživatele je příjemné. Co se mně osobně nelíbí je nabídka aplikací s obrovskými ikonami, ale to je daň za dnešní dotykovou mánii.

Nabídka aplikací.

Můj celkový dojem z Fedory 16 je výborný a s prostředím Gnome Shell dobrý, není to ještě úplně ono, ale dá se s tím bez problémů existovat a vypadá to dobře. Po pár týdnech používání, už mám problémy, pokud sednu k počítači s Windows s přepínáním aplikací a pořád jezdím myší do rohu :-)

Jako v každých hrátkách s operáky si nakonec neodpustím obligátní otisk momentální pracovní plochy.

Hrátky s Unity 3D v Ubuntu 11.10

Stále znovu a znovu se rozčiluji nad cestou Canonicalu,  přecházím z Ubuntu a jeho Unity na
zaběhlý Gnome Panel a na jiná distra a stále znovu a znovu mi to ale nedá a zkouším si na Unity zvyknout.
Pořád to není moje krevní skupina, ale alespoň jsem se naučil pár nových věcí. 
Tento článek bude tedy o možných nastaveních Unity 3D v Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot, která se mi podařilo najít. Zařadím je do čtyř bodů, podle toho, jak mne pálí.

1. Velikost ikon v postranní liště.

Mám monitor 19" s rozlišením 1440x900 bodů. Na domácí použití mi zatím stačí a pokud používám Gnome Panel, nemám s tím problém. Jinak už je tomu v případě Unity, které má ve standardním nastavení postranní panel a ikony prostě obrovské. Vypadá to značně humpolácky a hrozně mi to vadí !


V klasicky dostupném nastavení nelze Unity vlastně nijak konfigurovat, jde to však "obejít" pomocí manažeru nastavení kompizu, který je ale potřeba stáhnout z centra softwaru. Pro spuštění lze použít Dash v němž zadáme Alt+F2 a příkaz about:config
Nastavení ikon se pak provádí v záložce Experimental, která obsahuje i další změny, například průhlednost a změny efektů.
Na tak malém rozlišení, jako mám já se mi osvědčila nejmenší velikost ikon, tedy 32 a také jsem si zesvětlil pozadí na panelu zástupců.

Možnosti nastavení Unity

2. Ovládací prvky oken vpravo.

Co mne na Ubuntu vadí delší dobu, je přestěhování ovládacích prvků otevřených oken doleva, jako v MacOS. Pro lidi, kteří například v práci dělají ve Windows a pak mají doma prvky vlevo, je to za trest. Pomoc je naštěstí poměrně snadná, do terminálu stačí zadat následující příkaz : 

gconftool-2 --set "/apps/metacity/general/button_layout" --type string "menu:minimize,maximize,close"

Pokud bychom pak někdy chtěli vrátit ovládací prvky zpět vlevo, zadáme naopak : 

gconftool-2 --set "/apps/metacity/general/button_layout" --type string "close,minimize,maximize:"

Snadné a funkční, ikony jsou kde patří.

3. Aplety na horní liště.

S Unity končí zdánlivě svoboda toho, co budu mít zobrazené na horní liště, používal jsem zatížení CPU, počasí a několik dalších apletů. S tím je sice konec, ale zase to lze obejít pomocí takzvaných "Indikátorů" těch je pro Unity zatím pouze několik, není pro ně žádná aplikace, která by je združovala a musí se tedy instalovat, spouštět a nastavovat po jednom, ale fungují. 

Dokonce přímo v repozitáři je jich pár obsažených, stačí vyhledat "indicator" Pokud tyto nestačí, víc jich lze najít na tomto odkazu: indikátory

Indikátory obsažené v centru software.

Velmi zajímavý, pro staromilce jako jsem já, je například classic menu indicator :-) 

Ten je nutno doinstalovat.

4. Rychlé spouštění aplikací z lišty.

Pokud mám v postranní liště nandáno hodně aplikací, lišta se musí posouvat a nevidím co mám dole, případně nahoře.  Pokud si zapamatuji pár čísel lze spouštět aplikace z lišty pomocí "super" tlačítka, které smáčknu a podržím. Objeví se postranní panel a aplikace na něm jsou očíslované, takže stiskem například super + 2 spouštím druhou aplikace odshora a tak dále s ostatními čísly, bohužel toto funguje jen do čísla 10, vlatně je to 1 až 0, kdy nula je desítka.

Další je zajímavá funkce "super + w" která ukáže všechna otevřená okna na ploše. 

Pro začátek a naučení všech klávesových zkratek, je dobré použít například pozadá se všemi zkratkami. 

Všechny klávesové zkratky v Unity jako pozadí.

Snad nejsnadnější postup pro přidání aplikace do panelu je, že smáčknu super tlačítko, tím se spustí Dash, zadám jméno (část jména) aplikace a spustím jí, kliknu na ikonku v panelu pravým tlačítkem, vyjede kontextové menu a zvolím "Ponechat ve spouštěči"

Jako zajímavost lze uvést i to, že lze Unity vnutit aby zobrazovalo kontextové menu u položky "Domovská složka" Stačí zadat do terminálu následující příkaz :

gksu gedit /usr/share/applications/nautilus-home.desktop    a vyskočí okno, v němž nahradíme stávající text za jiný.

Původní text, jenž budeme nahrazovat.

Nový text, kterým nahradíme původní.

Name=Home Folder

Comment=Open your personal folder

TryExec=nautilus

Exec=nautilus --no-desktop

Icon=user-home

Terminal=false

StartupNotify=true

Type=Application

Categories=GNOME;GTK;Core;

OnlyShowIn=GNOME;Unity;

X-GNOME-Bugzilla-Bugzilla=GNOME

X-GNOME-Bugzilla-Product=nautilus

X-GNOME-Bugzilla-Component=general

X-Ubuntu-Gettext-Domain=nautilus

X-Ayatana-Desktop-Shortcuts=Videa;Dokumenty;Hudba;Obrazky;Stazene

[Videa Shortcut Group]

Name=Videa

Exec=nautilus Videa

OnlyShowIn=Unity

[Dokumenty Shortcut Group]

Name=Dokumenty

Exec=nautilus Dokumenty

OnlyShowIn=Unity

[Hudba Shortcut Group]

Name=Hudba

Exec=nautilus Hudba

OnlyShowIn=Unity

[Obrazky Shortcut Group]

Name=Obrázky

Exec=nautilus Obrázky

OnlyShowIn=Unity

[Stazene Shortcut Group]

Name=Stažené

Exec=nautilus Stažené

OnlyShowIn=Unity

No a tím bych asi zatím skončil, Unity je relativně nové prostředí a rozhodně není úplně dodělané, spoustu chyb se stále vyskytuje a tou největší je pro mne ta, že si na něj musím zvykat. Tak doufejme, že to nakonec nějak překousnu, protože pár věcí se mi nakonec i líbí.

Nakonfigurané Unity 3D.

Pokud máte v rukávu jiné fígly sem s nimi, jsem zvědavý jako opice :-)

Je Linux ošklivý systém pro geeky ?

Zase jsem se dozvěděl od kamaráda, kterého považuji za inteligentního člověka, že vůbec nechápe jak může někdo používat dobrovolně operační systém Linux.
Vždyť je to zastaralý, ošklivý systém plný fatálních chyb a vůbec nefunguje na novém hardware.

Nebudu tady dnes rozebírat, proč si nemyslím, že je to systém plný chyb a totálně nefunguje na novém HW, protože já s ním takové problémy nemám, ale chci se zaměřit na to jak je Linux ošklivý systém. Dnes to bude hlavně o obrázcích.

Za dobu co Linux používám jsem už vyzkoušel pár distribucí a udělal pár otisků obrazovek z onoho ošklivého systému. Pošlu je tedy sem a doufám, že přesvědčím alespoň kamaráda Tomáše, že Linux není ošklivý ! Bohužel nejde dost dobře udělat otisk plochy ve 3D, ano i to Linux umí a tak zde přikládám odkaz na videa s 3D desktopem. Osobně žádné 3D nepoužívám, ale i tak se mi můj operák líbí.

Vím, vnímání krásy je věc ryze subjektivní, ale risknu to. Nechme tedy promluvit pár obrázků, bylo jich o dost víc, ale myslím, že tohle pro ilustraci stačí.

Podotýkám, že všechny otisky ploch jsem dělal sám na mých počítačích, žádnou jsem nikde nestáhnul.

Současný stav, Ubuntu vystřídala Fedora 16 a Gnome Shell

Ubuntu 11.04, prostředí Gnome.

openSUSE 11.4 na notebooku, prostředí KDE

Linux Mint 11, prostředí Gnome

openSUSE na desktopu, prostředí KDE

EDIT: Se svolením přítele @hyppík'a přidávám odkaz na plochy vytvořené a používané jím samotným.

Tak jak to vidíte, je Linux ošklivý systém, který můžou používat jen geekové ? Nemyslím !

Mých 20 dní s Google Nexus S

Tento článek bude volně navazovat na předchozí "Mých 14 dní s HTC Desire HD".

HTC Desire HD mne nadobro opustil a na jeho místo přišel Google Nexus S. Pokusím se sepsat důvody, které mne k tomuto kroku vedli a jak jsem nakonec spokojen.

Na DHD mě prakticky vadila jen jedna věc, tou byla všudypřítomná nadstavba Sense. Přesto, že jsem používal jiný launcher, (Launcher Pro Plus a později GO Launcher EX) nešlo se Sense úplně zbavit jinak, než ROOTem telefonu a nahráním jiné ROMky.
To jsem dělat nechtěl, dělal jsem to kdysi na všech HTCčkách co jsem měl s WIN 6.x a na každé uvařené ROMce byly vždy nějaké problémy. Tehdy mě to docela bavilo a dokázal jsem za víkend flashnout dvě odlišné ROMky, hrát si a hledat limity.
Dneska už je to trošku jinak, za prvé už nemám ani zdaleka tolik času a za druhé už mě to zase až tak nebaví. Mám telefon hlavně na práci a jako bránu na webové služby a měnit ROM každý týden/měsíc už dělat nechci.  
Ufff, nikdy bych nevěřil, že tohle napíšu ....... asi už fakt stárnu nebo co :-)

Vůbec nechápu, proč HTC doinstalovává do svých ROMek vlastní verze aplikací běžně obsažených v čistém Androidu, nebo volně stažitelných z Marketu, navíc stojí všechny za starou bačkoru (osobní názor) a hlavně NEJDOU ODINSTALOVAT !!! Chci si sám rozhodnout co si do telefonu nahraji a jak ho budu používat. Bytostně mě vadilo, že polovina RAM je stále zaplácaná aplikacemi od HTC, které se svévolně pouští a žerou mi strojový čas a baterku. Jako příklad uvedu aplikaci "Akcie" a "Facebook" ani jedno jsem nikdy nepoužil, ale v paměti to viselo neustále. Bylo toho maličko víc, třeba HTC Galerie, ale jako příklad myslím stačí.

Řešením tohoto problému je jednoduché a funkční, kup si čistýho Androida vole !

OK. Koupil jsem ho a zabydlel se v něm, po pár dnech nejistoty, kdy telefony ležely vedle sebe na stole, větší displej, víc RAM, slot microSD karty a STAVOVÁ LED ! u DHD, jsem rozhodl a Nexus vyhrál. Jasně není to dokonalý stroj, naopak, absence ledky za 5 korun a plastová konstrukce mě fakt vadí, ale je to více než dostatečně vyváženo přímou podporou Google pro telefony Nexus (vždy první aktualizace a nejnovější Android) a hlavně úplně krásně čistým systémem.

Vím, že spousta lidí si ťuká na čelo, že widgety v Sense jsou skvělé, pár kamarádů, už mi naznačilo, že jsem vůl :-), ale já to takhle přesně chci. Mám v telefonu jen to co používám a vždy se můžu svobodně rozhodnout, co odinstaluji a co si nechám. V tom je, podle mne, největší deviza Nexus telefonů, tedy naprostá svoboda.  HALELUJA !!

Nexus vydrží, po pár cyklech nabití a vybití, více na baterku než DHD a má i lepší displej, hlavně venku na sluníčku je to znát, ale nic z toho by mě nepřesvědčilo přejít, nebýt podpory Google a stock ROM.

Nakonec moje hlavní plocha vypadá skoro jako na DHD, jsem prostě konzerva :-)

Tak co myslíte, dobrý krok, špatný ? Já mám vybráno, po nějaký čas bude mým telefonem Google Nexus S.